Proč vznikl Domeček
Inspiraci o tom jakou by měl mít Domeček podobu a co by měl svým návštěvníkům nabízet jsme hledali v okolních obcích Středočeského kraje. Kladné reference o činnosti těchto míst byly pro nás konečným impulsem k vybudování podobného „útočiště" i v Lánech. Vybudováním Domečku jsme chtěli ulehčit situaci nejen mladým rodičům, kteří v Lánech a Vašírově vyrůstali, ale především nově příchozím rodičům, kteří změnou bydliště často ztrácejí své původní rodinné a přátelské vazby. Také jsme hledali místo kde bychom našli s dětmi útočiště za každého počasí.
Dlouho jsme hledali v naší obci místo, kde bychom mohli Domeček provozovat. Místní organizace Tělocvičné jednoty Sokol Lány nám vyšla vstříc a pronajala sdružení k užívání světlý a prosluněný prostor v místní sokolovně, velkorysých rozměrů. Jedná se o prostor na jižní straně budovy v prvním patře - současnou galerii. Domečková herna má rozměry 22 x 5 metrů. Tento prostor byl málo využívaný, proto zde může mít Domeček trvalou základnu.
V prosinci 2006 jsme se začali shánět finanční prostředky pro drobné stavební úpravy pronajatého prostoru, aby zde bylo bezpečné místo pro hry dětí. Díky finanční podpoře několika sponzorů z řad firem, které jsou aktivitám našeho sdružení nakloněny, jsme provedli zabezpečení balkónů mobilními deskami z makrolonu, pořídili skříň na uložení cenných věcí do klubovny, zakoupili koberec pro hraní dětí a obdrželi jsme další drobné vybavení a hračky od našich spoluobčanů. Všechny úpravy interiéru Domečku jsme prováděli svépomocí, abychom ušetřili finanční prostředky.
Slavnostní otevření Domečku se uskutečnilo v únoru 2007 během benefiční akce Maškarní merenda. Domeček je přístupný všem návštěvníkům z okolních obcí.
Pro rodiče
Rodiče se v Domečku mohou inspirovat pro výchovu svých dětí a především získat alternativu pro "dlouhé" dny s dítětem. Je již mnoha studiemi prokázáno, že podobná centra a kluby pomáhají zejména ženám aktivněji prožívat dobu, kdy jsou s dětmi doma, dokáží je vytrhnout ze stereotypů a umožní jim poznat se či spřátelit s dalšími maminkami. Nabízíme přátelství, podporu a prostor pro seberealizaci.
Pro děti
Domeček je tu především pro děti 0-6 let, které přijdou v doprovodu dospělé osoby. Přijít za námi můžete i s dětmi staršími. Děti najdou v Domečku přirozené společenství svých vrstevníků, budou navazovat kontakty s jinými dětmi a zvykat si na jiné než domácí prostředí. Tato skutečnost otevírá možnost nenásilného přechodu do dětského společenství bez neustálé přítomnosti rodičů a usnadňuje nástup do mateřské školy. Pro úplnost uvádíme, že Domeček nenahrazuje mateřskou ani základní školu, může být doplňujícím článkem či místem předcházejícím zejména škole mateřské.
„S potěšením jsem uvítala zprávu, že pro nejmenší občánky a jejich maminky se otevírá v novém roce Klub pro rodiče a děti - Domeček. Bude jistě velkým přínosem pro děti i jejich rodiče. Zatím, co si děti budou hrát, maminky si mohou na chviličku odpočinout, posedět, sdělit si navzájem svoje zkušenosti, radosti i strasti a navázat nové přátelské kontakty.“
Miluše Vaněčková, ředitelka Mateřské školy v Lánech
„V mnoha městech a obcích vznikají mateřská centra, která jsou především pro tu polovinu roku, kdy není příznivé počasí venku, výbornou příležitostí pro vzájemné setkávání maminek nebo otců s dětmi, a to hlavně těch, které zatím nemají věk pro mateřskou školu. Malé děti se zde velmi přirozeně, s rodičem vždy po ruce, blíže seznamují s jinými než rodinnými podmínkami, mají si možnost vyzkoušet dorozumívání s ostatními dětmi při různých hrách a mají také příležitost je porovnat a inspirovat se.“
Použitá literatura: Dítě a mateřská škola, PaedDr. Soňa Koťáková, Ph.D.
„Rodičovská dovolená se může stát obdobím rozvoje, obdobím, v němž si matky osvojí nové kompetence a rozvinou své schopnosti a dovednosti. K tomu je ovšem potřeba dostatečné podpory a to primárně v rodině, ale také v širším společenství a komunitě. Mateřská centra jsou místem takovéto podpory, místem, kde matka může nalézt přátelství a blízkost a zároveň prostor pro vlastní realizaci a růst. Mateřská centra jsou nejen místem pro děti, ale především způsobem podpory jejich matek a celé rodiny. Zda a jakým způsobem tuto podporu a prostor žena využije, již zůstává na ní. Na nás ostatní zůstává, zda a jakým způsobem budeme napomáhat tomu, aby pro matky v našem okolí, v naší komunitě a celé společnosti, bylo mateřství a období času stráveného s dítětem časem osobní spokojenosti a růstu, časem, v němž budou moci využívat svůj potenciál a zároveň dát dítěti vše, co je potřebné.“
Použitá literatura: Mateřská centra jako místa rozvoje, Mgr. Veronika Dziamová
Vřele doporučuji přečtení knihy Nápady pro maminky na mateřské dovolené od Hany Doležalové (matka dvou dětí, koordinátor mateřského centra) všem rodičům především tatínkům, kterým by mohla pomoci pochopit co se v ženách, které jsou doma na mateřské nebo rodičovské dovolené odehrává. Ti z vás co zvažujete založení mateřského centra v knize najdete popis jak centrum vybudovat. Knihu si můžete půjčit v Domečku. Jana Drastilová
„Vidím Vás, jak nerozhodně postáváte uprostřed knihkupectví, v kapse pravděpodobně posledních pár korun. Pokud se nemýlím, vaše starší dítě se snaží u vedlejší police rozcupovat nějaké leporelo, zatímco vaše miminko se právě probudilo venku v kočárku a začíná se hlásit. V tomto okamžiku vám hlavou táhne jediná myšlenka zděděná po zvířecích předcích – kdo uteče, vyhraje.
Dost dlouhou část mateřské jsem bohužel prožila s pocitem, že bych raději dělala cokoliv jiného (třeba kopala příkop), než pečovala o své děti a tu nemožnou domácnost.
Mateřská dovolená není dovolenou. Je to období, které klade na ženu nároky, jimž často nelze dostát. Matka, která se víceméně zcela bez přípravy ocitne se svými dětmi uzavřená do čtyř stěn, má před sebou těžkou zkoušku, z níž ona ani její rodina nemůže vyjít bez omylů, šrámů a kotrmelců.
Ještě před pár lety by se nám možná zdálo, že mateřská centra jsou výmyslem znuděných rakouských a německých matek žijících v kapitalismu. Potřebu společného prostoru, kam mohou přicházet matky provázené i těmi nejmenšími dětmi, jsme pochopily ve chvíli, kdy jsme díky změněným podmínkám mohly konečně plně projevit svůj názor na předškolní zařízení, která u nás v jisté době „sloužila“ téměř od kolébky.
Hromadné zavržení jeslí totiž znamená, že děti, které byly doposud odloženy v cizí péči, se stávají maminčinou nedílnou součástí. Způsoby, jak se s touto skutečností vyrovnat, se různí: Sahají od stále častějšího odsouvání mateřství „na později“ (nebo „na jindy“) přes snahu udělat z dítěte módní doplněk až po legitimní pokusy získat pro sebe a svoje děti „místo na slunci“.
Podobně jako lidé s postižením zkoušejí prorazit z bezbariérového světa do světa bez bariér, snaží se matky spolu s dětmi setřít z mateřství sentimentální nátěr předsudků a vyjít ven z těsné krabice „dokonalého štěstí“.
Počítejte s tím, že první otázka, kterou vám budou všichni klást, zní: „Proč?“ Nenechte se vyvést z míry. Ještě rok poté, co naše centrum úspěšně fungovalo, se našli lidé, kteří mi ji pokládali. Je třeba každému vysvětlit, že centrum se od jeslí a mateřské školy liší tím, že vás už v šatně nevyřadí ze hry. Vy jako matka určujete, co a jak se bude dít.
Vzhledem ke stavu, v němž se právě nachází česká občanská společnost, není mateřské centrum projektem na jednu sezonu. Po čtyřech letech práce soudím, že institucí, které by se kvalifikovaně, a přitom neformálně zabývaly problematikou mladých rodin, je tak málo, že mnoho problémů zůstává neřešeno.“
Použitá literatura: Nápady pro maminky na mateřské dovolené, Hana Doležalová