Historie
První zmínka o veřejné knihovně v Lánech je z roku 1905. Byla to instituce Národní jednoty severočeské a jako taková fungovala až do první světové války. V roce 1905 disponovala 231 svazky, o pět let později 343 svazky. Nic bližšího o ní nevíme.
Dne 22. července 1919 schválilo Národní shromáždění zákon o obecních knihovnách a na jeho základě byla obecní knihovna zřízena i v Lánech. O ní je známo jen to, že v r. 1924 dostala státní subvenci 1 050 Kč a v roce 1929 pak subvenci 500 Kč.
V roce 1946 sídlila lánská obecní knihovna v budově Obecné školy Ch. G. Masarykové, měla 1 064 svazků. Čtenářů bylo evidováno 40. Funkci knihovnice vykonávala učitelka mateřské školy Marie Novotná. Chod knihovny řídila knihovní rada, příspěvek obce v roce 1946 činil 2 000 Kč.
Po roce 1948 se obecní knihovny co se týká názvu změnily na místní lidové knihovny. Ta lánská na jistou dobu přesídlila do Hubertusu, jemuž se začalo říkat Kulturní dům, později se přestěhovala do budovy Místního národního výboru v Berounské ulici. Po požáru MNV došlo k přesunu zpět do Hubertusu.
V roce 1960, kdy proběhla reorganizace krajů a okresů, byly po 1. červenci místní lidové knihovny ze zrušeného novostrašeckého okresu začleněny pod působnost a metodické vedení Okresní knihovny v Rakovníku. To se týkalo i knihovny v Lánech. V okrese Rakovník tehdy působilo celkem 114 knihoven. V malých obcích byla zpravidla nouze o dobrého knihovníka, navíc měly jen nepatrný přírůstek nových titulů, protože bylo málo finančních prostředků (necelá jedna koruna na obyvatele). Většina místních knihoven pracovala jen průměrně a formálně, Lány byly naproti tomu hodnoceny jako obec s velmi dobře fungující knihovnou.
Zásluhu na tom měla především nezapomenutelná Marie Nováková, kterou všichni znali jako slečnu Máju. Žila jako zakletá princezna v domě v Berounské ulici, tam, kam se dnes chodí Qaněčkovi. Sama bývalá spisovatelka, autorka roztomilých dívčích románků, věnovala se práci knihovnice celým srdcem a duší. Byla to taková dáma ze starých časů, staromódně decentně oblečená, jemná až přejemnělá, citlivá, kultivovaná. Znala osobně všechny čtenáře a jejich rodiny a přečetla snad všechny knihy, jimž vládla. Nepotřebovala žádné sofistikované rejstříky, ona přesně věděla, co komu doporučit a do kterého regálu sáhnout. Návštěva knihovny, to byla společenská událost i pro rozjívené kluky a pubertální dívčiny, o dospělých vůbec nemluvím.
K 30. červnu 1962 sestavila profesionálně vedená Okresní knihovna v Rakovníku evidenci místních knihoven, do nichž byly dlouhodobě zapůjčovány celé velké soubory knih. V příslušné statistické zprávě čteme: Lány: obyv. 1 452, svazků 2 575, z toho politická literatura 456 svazků, zemědělská literatura 81 svazků; výpůjček za rok 8 216; 1 dobře vyhovující místnost v budově MNV, 45 regálů (malé, strašecký typ), 7 skříní, 3 stolky, 9 židlí.
V roce 1963 byla Městská knihovna v Novém Strašecí pověřena, aby coby odborně vedená knihovna okrsková poskytovala metodickou pomoc knihovnám v 18 přilehlých obcích, tedy i v Lánech.
Od roku 1964 se začaly zřizovat střediskové knihovny; Lány byly jednou z pěti obcí spadajících pod středisko Nové Strašecí. V březnu 1968 získala MLK Lány čestné uznání v krajském kole soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu.
V roce 1969 je věnována pozornost reorganizaci školních knihoven. Knihovně v ZDŠ Lány pomáhaly pracovnice Městské knihovny v Novém Strašecí – ta dodávala Lánským tiskopisy a obalový papír.
V roce 1986 byla lánská knihovna přestěhována do adaptované budovy kina č.p.141 v Zámecké ulici. V té době měla 4000 svazků knih a vedoucí knihovny byla paní Marie Náprstková. Po zrušení dětských jeslí byla knihovna v letech 1994-1995 přemístěna do budovy mateřské školy. Knihovnicí byla paní Jaroslava Šnoblová. Knihovna se následně přestěhovala v lednu roku 2007 do prostor budovy Základní školy Ch. G. Masarykové Lány, kde působí do současnosti.